V těhotenství v roce 1990 jsem prošla kurzem psaní na stroji, ale místo závěrečné zkoušky jsem šla rodit.

Na mateřské dovolené v roce 1992 jsem si udělala kurz základů účetnictví a kurz podvojného účetnictví, a ještě na mateřské dovolené jsem přijala pozici fakturantky, protože jsem byla s dcerou sama a zoufale jsme potřebovaly peníze. Partner nás opustil hned, jak jsem otěhotněla, a platit se mu moc nechtělo.

V té době již padly všechny chemické neprovozní laboratoře a já v roce 1996 nastoupila na místo asistentky vedoucího technického úseku, protože do provozní laboratoře jsem nechtěla. Tam se projevily moje technické, organizační a komunikativní schopnosti, schopnost psát texty, řešit nestandardní problémy, moje schopnost hledání řešení a zklidňování konfliktů a suchý humor, kterým jsem bavila osazenstvo na všech poradách. Zde jsem se také poprvé setkala s počítačem. Sama sebe jsem mile překvapila, neboť jsem se s ním naučila rychle pracovat a po čase jsem školila kolegy, když do firmy přišel nový software.

Také jsem si zde ověřovala své mimosmyslové vnímání. Intuici a schopnost zasáhnout v pravou chvíli, aby vše bylo vyřešeno a zanikly konflikty. Zastupovala jsem také sekretářku ředitele i provozní laborantku. Moje práce spočívala také v komunikaci s technology, zpracovávání podkladů pro výrobu a balení a zapisování materiálů a jejich spotřeby do výrobního software.

Na této pozici jsem pracovala 11 let, než jsem z přetíženosti vyhořela. 

V této době se mi otevřela schopnost malovat a kreslit, i když stále jen ve vlnách. Střídalo se krátké období tvorby s dlouhými pauzami, kdy jsem nemohla nic vytvořit. Bylo to krásné období, i když velmi náročné. Do dnešního dne na něj vzpomínám. Zde jsem se spoustu věcí naučila a ověřila si je v praxi.

Pozice asistentky byl můj nejdelší pracovní poměr. Pak už přišly jen krátké pracovní poměry a s nimi další a další zkušenosti, kurzy, knihy a práce s lidmi a mými schopnostmi.

Po ukončení práce ve firmě Rim-Tech, jež byla na konci mé kariéry už několikrát prodaná a nesla název Promens, jsem se nějakou dobu léčila z vyhoření. Řekla jsem si, že již nechci tak intenzivně pracovat s lidmi a šla jsem pracovat do obchodu Interspar. Ale jen skládat zboží do regálu, abych domů přinesla peníze a vyhnula se přímému kontaktu s lidmi. To moje dcera již chodila na gymnázium a stále jsme měly jen můj plat.

Tam jsem byla chvíli, asi 1 rok. Pak jsem nastoupila jako dělnice do malé firmy VTS Zlín, kde se vyrábí tenzometry. Zde jsem pracovní poměr ukončila zhruba po půl roce ze zdravotních důvodů, kvůli přetíženosti šlach na ruce.

V té době se mi začali ozývat lidé, kteří mě znali a věděli, že díky svým schopnostem jim dokážu pomoci.

Zkusila jsem tedy jít na živnost a založila si poradnu. Jenže lidí nebylo dostatek a já potřebovala vydělat peníze jak pro sebe, tak pro moje dítě.

Šla jsem tedy na úřad práce, kde jsem prošla akreditovaným kurzem „Pracovník v sociálních službách – základní výchovná – nepedagogická činnost“. Kurz jsem ukončila zkouškou v roce 2009. Praxe probíhala v domově pro duševně nemocné a mentálně postižené. Již v té době jsem věděla, o jakou práci se jedná, protože mám mentálně postiženého bratrance kvůli nepodařenému porodu. Jinak by byl zcela zdráv. Je mu již 75 let.

Na začátku roku 2010 jsem nastoupila jako pečovatelka na Burešov – domov pro seniory. Práce mě velmi bavila, vnímala jsem správně potřeby klientů a dokázala jsem s nimi citlivě pracovat. Bohužel jsem nezapadla do kolektivu a ten mě velmi rychle vyloučil, protože jsem dokázala říct svůj názor i před vrchní sestrou. Sice citlivě, ale nestandardně upřímně. Na konci zkušební doby se mě zbavili.

Pak jsem nastoupila od dubna 2010 do listopadu 2011 do zdravé výživy Slunečnice jako vedoucí, honosně řečeno. Byla jsem tam já a jedna brigádnice, protože jsem pracovala na zkrácený úvazek. Měla jsem na starosti kompletní objednávání, prodej a vedení zdravé výživy v Otrokovicích. Náplň byla různorodá, včetně práce s lidmi. Sháněla jsem také informace k potravinám, jež jsme prodávali. Vyráběla jsem doma letáčky, které si mohli lidé brát domů a nastudovat potraviny, aby si je pak mohli v prodejně nakoupit.

V té době jsem pracovala i doma ve své poradně na živnostenský list. Lidí nebylo mnoho, abych mohla mít jen poradnu, protože jsem stále musela vydělávat pro 2. Pro mě a moje dítě. To již byla dcera na vysoké škole.

V létě roku 2011 jsem si chtěla splnit dětský sen a stát se kadeřnicí. Tak jsem prošla akreditovaným kurzem „Holičské a kadeřnické služby“ v Brně a úspěšně jsem tento kurz zakončila zkouškou 4.11.2011. Poté jsem ukončila pracovní poměr ve zdravé výživě.

V listopadu 2011 jsem šla pracovat do Billy. Práce kadeřnice je na živnostenský list. Spoustu věcí si musíte nakoupit a musí se vám také naskládat klientela, zatímco platíte pronájem křesla. Takže opět 2, sem tam i 3 zaměstnání. Billa lahůdky, kadeřnictví a poradna.

Po čase jsem si ještě udělala kurz na aplikaci keratinu na vlasy a pak kurz na prodlužování vlasů.

Dcera byla na vysoké škole a bydlela v Olomouci, tak jsem mohla pracovat dle libosti třeba i 300 hodin měsíčně.

Jednou se mi dokonce stalo, že jsem byla na směně v Bille, pak v kadeřnictví, kde se mi první prodlužování vlasů, barvení a střih protáhlo až do rána, místo spánku jsem nastoupila do Billy a odpoledne po směně jsem měla v kadeřnictví další paní na barvení a střih. Ale naštěstí jsem pak měla volno. I takové byly mé dny. Na nějakou dobu jsem opustila Billu ve středu Zlína a v roce 2015 jsem si ještě zhruba na 3 měsíce střihla dělnici u vstřikolisu ve firmě Komform. Ale tam se mi nelíbilo. Fabriky nikdy nebyly nic pro mě. Pak jsem se opět vrátila do Billy do lahůdek, pro změnu do jiné prodejny ve Zlíně, a také jsem změnila kadeřnický salon.

Takto to probíhalo v období podzim 2011 až duben 2016, kdy jsem skončila v Bille a přešla do Hotelu Lázně Kostelec.

Květen 2016 až duben 2017 jsem pracovala jako recepční v Hotelu Lázně Kostelec. Byla to fajn různorodá práce, zase s lidmi a nestandardními problémy. Rozhodně žádná nuda. Ale po roce jsem toho už měla dost a vracelo se mi vyhoření.

Podařilo se mi zase najít práci bez přímého kontaktu s lidmi a od května 2017 jsem šla pracovat jako skladnice do firmy Madal Bal a.s. Tam jsem si mezi regály odpočinula od lidí a ověřila si, že firma a lidé jsou fajn a je zde bezpečno pro mé schopnosti a senzitivní zaměření. V té době mi náhoda nahrála a dostala jsem nabídku na zaskakování výrobní fakturantky, protože pracovala na zkrácený úvazek a bylo potřeba, aby někdo uzavíral sklad.

Přijala jsem to, protože jak já říkám, již se mi nudila hlava. (Zhruba půl roku jsem v té době po práci sjednávala schůzky pro realitního makléře a jezdila na školení realitních makléřů apod.)

V létě 2018 jsem uznala, že jsem již dostatečně zotavená na to, abych mohla zase pracovat v kanceláři. A ten zvláštní den mi v hlavě znělo: „Běž za Divyata a řekni jí, že když bude volné místo v kanceláři, tak bys ho vzala“. A stále dokola. A já s tím hlasem polemizovala, že zítra to bude stačit. Ale hlas zněl naléhavě, „běž hned“. A tak jsem po zkušenostech s intuicí poslechla (v té době jsem se s ní již nehádala, protože jsem měla zkušenost, že když poslechu, tak se buď vyhnu potížím, nebo mi to pomůže). A ejhle, zrovna se mělo uvolnit místo jedné fakturantky.

Takže od srpna 2018 jsem začala pracovat v zákaznickém středisku jako fakturantka. Tato pozice byla velice pestrá a pro mě tak velmi vhodná. Nedělala jsem jen fakturaci. Brala jsem telefony, psala a vyřizovala objednávky, komunikovala s přepravní službou, dohledávala balíky, a ještě spoustu jiného. Práci v této firmě jsem ukončila v únoru 2023, kdy jsem se stěhovala ke svému partnerovi do Čech.

Původně jsme byli domluveni, že budu mít výplatu od něj z práce, abych si mohla po letech neustálé dřiny na chvíli odpočinout, vybalit věci, rozjet poradnu, vyřídit pronájem svého bytu a podobně. Bohužel, opět nic. Jen jsem se přestěhovala a po pár měsících partner skončil v nemocnici s vysokým cukrem a rozjetou cukrovkou. Těsně před odjezdem do nemocnice jsem ještě na CNC dokončovala zakázku pro jeho zákazníka, protože již nebyl schopen práce. Takže pro mě další zkušenost s jinou činností, než jsem do té doby poznala. Nějakou dobu si pobyl v nemocnici, na vyšetřeních apod. Tam ještě zjistili, že má nádor na ledvině. Takže docela emočně horská dráha. Tímto jsem ukončila pracovní poměr u mého partnera ve firmě a v listopadu 2023 jsem nastoupila do společnosti Drylock jako kontrolorka ve výrobě. Podruhé v životě fabrika, když nepočítám praxi, kterou jsem si prošla jako student při zaměstnání ve výrobě pneumatik a plastikářské výrobě v Napajedlech.

V září 2023 jsem si nechala profesionálně zpracovat internetové stránky, nechala jsem se nafotit ve studiu a opět jsem zprovoznila svoji živnost na poradenské služby.

Takže opět celou dobu, co jsem pracovala v Drylocku, jsem měla 2 zaměstnání. Ke konci roku jsem ale začala cítit, že práce v Drylocku již negativně ovlivňuje moji poradnu. Cítila jsem se neskutečně unavená a z vlastní zkušenosti jsem věděla, že se opět blíží vyhoření. Tak jsem v listopadu 2024 ukončila svůj pracovní poměr v Drylocku.

Nyní se již konečně věnuji své poradně, v podstatě tak, jak jsem to si vždy představovala.