Není potřeba obdivovat toho, kdo měl v životě štěstí na rodinu, vzdělání, práci, peníze a podporu okolí. Ale je potřeba obdivovat toho, co měl v životě smůlu a téměř žádnou podporu. Toho, kdo 1000x padl pod tíhou starostí, ale po 1000 a 1 se opět zvedl a šel dál za splněním svých snů a ještě byl schopen a ochoten pomáhat druhým. Takový je hoden obdivu.
Není potřeba obdivovat ty, co díky svojí sobeckosti a bezohlednosti dosahovali snadno a rychle svých cílů a přání. Ale jsou hodni obdivu ti, co při dosahování svých snů a cílů brali ohled i na ostatní a ještě byli ochotni jim přispěchat na pomoc, když pomoc potřebovali.
Nepohrdejte lidmi, co zůstali na ulici. Nevíte, kolik jim toho život naložil. Možná jen neměli dost sil a prostě se jim již nepodařilo po poslední ráně vstát a jít dál za svými sny.
Autor já, při vzpomínce na svoji rodinu.
Určeno těm, kterým život naložil příliš a nejsou si jistí, zda příště budou mít sílu opět vstát a pokračovat ve své cestě.